Střípky osudu (7) Víc než jen usmíření

15. april 2012 at 19:20 | Şimi Maple |  Střípky osudu
KAPITOLA SEDMÁ → Víc než jen usmíření


Zaklepala jsem na jeho dveře přesně ve chvíli, kdy hodiny na věži oznamovaly že je 8 hodin.
"Á, slečna Potterová" předstíral Snape své překvapení "už jste zdravá?"
Přikývla jsem a vstoupila dovnitř.Na židli u jeho stolu už seděl Draco.Neotočil se když jsem vešla.Já se nakonec rozhodla ho ignorovat a předstírat že tu není.Sedla jsem si na své vyhrazené místo a pustila se do opisování.
Dokonce i Draco se chopil své práce.Beze slova bral z krabice papíry a přepisoval je.Hromádka před námi se začala pomaloučku, ale jistě zmenšovat.Zhruba po 2 hodinách Snape z ničeho nic odešel.Na tuhle chvíli Draco asi celou dobu čekal.Ustal v přepisování a podíval se na mě.Já stále hrála hru "nevidím tě" a nerušeně pokračovala.
"Tanyo ?"
Ignorovala jsem.
"Tanyo !"
Stále jsem se ho snažila nevnímat.Pak z ničeho vstal a sklonil se nade mnou.
"Co chceš ?!"
"Omluvit se ti.." vydechl ztěžka.
Překvapeně jsem se na něj dívala a nemohl uvěřit tomu, co právě řekl.
"Promiň mi ten včerejšek..Neudržel jsem se.."
"Promiň ? Kdyby nepřišel Snape kdo ví čeho by si byl schopný !"
"Ne ! Nikdy bych žádnou holku neznásilnil !" vykřikl zděšeně.
"Včera to tak nevypadalo .."
"Přísahám Tanyo ! Odpusť mi to, prosím !" dodal zoufale.
V jeho očích bylo víc než jen lítost.Myslel to opravdu vážně.Dokonce jsem měla pocit že v jeho očích se zatřpytily slzy..A pak, sama nevím jak se to stalo, jsem ho políbila.Vteřinu stál překvapeně, následně mě však vytáhl z křesla na nohy a chytl kolem pasu.Dala jsem si ruce na jeho ramena a vášnivě jsme se v tom zatuchlém kabinetě líbali.
"Čím jsem si tě zasloužil ?" zeptal se mě pak překvapeně.Nepřestávajíc mě držet kolem pasu.
Jen jsem pokrčila rameny.
"Myslel jsem že po včerejšku mě budeš nenávidět.Vůbec by mě nepřekvapilo kdybys mi zakroutila krkem."
"A víš že jsem to měla v plánu ?" zasmála jsem se "ale pokud ti to vadí,moho tu napravit" dodala jsem pobaveně.
"Ani trochu mi to nevadí" a dal mu pusu na čelo.
Po nějaké době jsme se vrátili přepisování abychom zase nenaštvali Snapea a nevyfasovali prodloužení trestu.Po spojení sil,jsme měli více než polovinu krabice zdárně přepsanou.Hodiny v kabinetě odbyly půlnoc a Snape se konečně vrátil.Vstoupil a přejel nás pohledem jako by doufal že nás při nečem přistihne.Když zjistil že oba dva pilně pracujeme, propustil nás se slovy "tak zítra zase v 8" a zavřel za námi dveře.
"Je pravda že si dnešek strávila na ošetřovně ?" zeptal se mě Draco ustaraně.
"Ano .. Nebylo mi dobře."
"Mohu za to já ?"
"Ne,neboj."
Políbil mě a já se vydala do Nebelvírské společenské místnosti.Po vstupu dovnitř mě přivítal Harry s Ericem.
"Už je ti líp ?"
"Ano, ale co vy tak pozdě ještě tady?"
"Dělali jsme esej pro Kratiknota a pak se rozhodli na tebe počkat."
"To je od vás milé, ale já vám opustím.Jsem po tom 4 hodinovém přepisování zatracených pergamenů, starých snad 1000 let, hodně unavená.Dobrou noc" rozloučila jsem se s nimi.
Měla jsem v plánu jít spát, ale rozhodně ne do ložnice.Měla jsem strach že se mi zase bude zdát ten divný sen, a nestála jsem o to abych probudila holky z pokoje.Proto jsem počkala dokud jsem neuslyšela kroky na schodišti, které oznamovaly že mí bratři odešli do ložnice a tiše se vrátila dolů.Usadila jsem se pohodlně před krbem a zavřela oči.
"Proč nespíš v ložnici ?" ozvalo se z ničehonic vedle mě.
Vůbec jsem si nevšimla že je tam silueta postavy.
"Harry !" vykřikla jsem potichu "já myslela že jste odešli spát.."
"To jsi slyšela správně, ale já se pak potichu vrátil.Myslel jsem že tě tu najdu, a vidím měl jsem pravdu."
"Hm.."
"Tak proč nespíš u sebe v ložnici ?"
"Nechci vzbudit holky."
"Proč bys je budila ?"
"Ze stejného důvodu, jak jsi mě včera uslyšel a našel Harry !"
"Tanyo co se děje ? Řekni mi to !"
Podívala jsem se mu do očí a rozhodla se mu říct pravdu.
"Poslední měsíc se mi zdává divný sen .. Každým dnem se prodlužuje a vyjasňuje.."
"O co v tom snu jde ?"
"Já nevím Harry ! Pokaždé je to v nějaké staré chatrči uprostřed lesa a v místnosti jsou 2 muži.A včera tam mluvili o nějakém muži jménem Decabero .. Ten nejvyšší z nich a zřejmně jejich vůdce, ho mučil protože ho zdradil a pak ho zavřeli do sklepení .."
Harry vyskočil na nohy a vypadal nervozně.
"Ale je to jen sen Harry !"
"Jdeme za Brumbálem Tanyo" a chytil mě za ruku.Nechápavě jsem ho následovala až do Brumbálovy pracovny.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Čteš si moji/e povídku/y?

ano 35.7% (20)
ne 33.9% (19)
začnu 30.4% (17)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement