November 2014

Minulost,přítomnost a budoucnost

8. november 2014 at 0:05 | Simi Maple |  Zápisky ze života

(Když já mám slabost pro ty starší písničky..)



Dnešní den se pomalu blíží ke konci..Další den za námi.Další den našeho života je nenávratně pryč..
Mám se fajn.Mám vše co potřebuji.Namyslím na špatné věci a je mi skvěle.Snažím se všude rozdávat úsměvy,předat svou pozitivní energii na své okolí.

Dešťové kapky mi buší do střešního okna a já přemýšlím nad svým životem a životem kolem mě, což vlastně poslední dobou dělám docela často.
Mám pocit že konečně poznávám samu sebe.Zjišťuji své slabé a silné stránky.Překonávám své vlastní cíle, překračuji své hranice,zkouším co zvládnu.

Zkoušeli jste to někdy? Jeden takový velký krok v mém životě,bude okamžik,kdy budu darovat krev.To, že tam půjdu do konce tohoto roku je jisté.Ale až předemnou bude stát ten dotyčný v bílém plášti,odebere mi těch 470ml, s úlevou si řeknu "Dokázala jsi to..Vyhrála jsi sama nad sebou.." Nesnáším krev.Je mi z ní špatně.A jít do něčeho takového dobrovolně je pro mě velký skok do života.A já to zvládnu.Protože tím někomu můžu neuvěřitelně moc pomoct.A člověk nikdy neví,kdy sám bude potřebovat pomoc...
Své hranice jsem začala překonávat v okamžiku, kdy jsem částečně porazila svou fobii z hadů.A když říkám fobii, tak velkou fobii.


Ráda bych pokračovala v tom směru myšlenek, ale raději to nechám být.V hlavě se mi to totiž začíná stáčet všemi různými směry a já bych tento článek ukončila úvahou o smyslu života a smrti.A to se mi dneska zrovna moc nechce.

Snažím se žít tak, abych nepromarnila moc času.Netrčet na jednom místě, ale hýbat se, užívat si dokud to jde.Mám neuvěřitelnou chuť vycestovat.Už více jak rok jsem nevytáhla paty z ČR chybí mi to.Hrozně moc.Miluji zahraničí!Miluji cestování!Chci sednout třeba do vlaku a jet!Jet někam pryč,do neznáma... Ach prosím, ať ten Londýn příští rok výjde ♥
No..Ikdyž nemůžu z Čr, tak alespoň z baráku ano.Dneska jsem byla na bruslení.Naposledy jsem na nich stála asi před rokem, ale ono se to nezapomíná. První kroky,první rozjezd, a už to fičíme po ledě.Bylo to super, bohužel mi už nesedí brusle a na levé noze se mi sedřela kůže do masa.Takže jsem ani už posledních 15minut nejezdila.Nedalo se to vydržet.I přesto jsem si to užila a mám teď takovou tu super náladu že dnešní den nebyl zbytečný.A zvládla jsem nehodit ani jednu tlamu, haha,zatleskám si a autogramidáda bude po půlnoci vážení!




Já jsem totiž ten typ člověka co má rád klid a odpočinek, ale jakmile ho je plno, neví co s roupama a děsí ho představa kolik času strávil něčím, co v podstatě nic neznamená.Proto vždy trpím jako pes když prší několik dní v kuse.To je šílená kombinace a mívám pak blbou náladu, prostě jsem sama na sebe naštvaná že nic nedělám :D


5 minut do konce dnešního dne ! A tento den, se už nebude opakovat.. den 7.11.2014 už bude historie a v naších vzpomínkách..Je šílené jak ten čas letí..Až moc rychle :( Děsím se budoucnosti.Ale žádné pesimisitické myšlenky!
Hihi, už jsem vám říkala jak jsem hrozně nerozhodný člověk ? A co se peněz týče, ještě děsnější ? Nejhorší je, že teď mám peníze,mám brigádu.Peníze přibývají, chuť je utratit je čím dál větší..Ale ikdyž už jsem rozhodnutá že si to koupím,couvnu.Řeknu si že mi to za to nestojí a je to zbytečnost. :D V tomhle jsem děsná, já vím :D :D

A je minuta po půlnoci..Měla bych jít spát.Oči se mi pomalu začínají zavírat,hudba mě tu uspává ještě víc..Tak vám všem přeji krásnou dobrou noc :)

Když skvělé období vystřídá to pochmurné

1. november 2014 at 23:02 | Simi Maple |  Zápisky ze života
Tento článek píši zachumlaná v dece,je pátek 31.10,11hodin dopoledne, po pravé ruce mám teplý čajíček a v hlavě si říkám "Ha,oni teď mají ekonomiku!" Aneb když už měsíc nevěnujete pozornost bolesti v krku, a ta bolest se jednoho dne naštve,a udeří plnou silou.

Ale nebudu přecházet.Pfff koukám, že poslední článek jsem psala skoro 3týdny zpátky.Musím přiznat, že od té doby se stalo tolik věcí, že snad na nic nezapomenu a vše vám s radostí převyprávím,poněvadž 3/4 období bylo úžasné,skvělé a já si ho náležitě užila plnými doušky.

Ha, a teď nevím čím začít.Ono totiž hlavním bodem, hlavním datumem, byl den 25.10.2014.A já si zaboha nemůžu vybavit, co bylo předtím.Snad jen další taneční, které mě už nebaví tak moc jako na začátku.Bohužel, časově to začínám nezvládat a vážně se těším až budou u konce, protože skloubit to se školou se mi začíná těžce nedařit, a začínám být ve stresu jak se mi průměry v předmětech horší ze dne na den.Původně jsem chtěla chodit i na pokračovací, a mrzelo mě když vyhlásili dny ve kterých pokračovací budou,protože ani jeden se mi absolutně, kvůli dlouhé škole, nehodil..Teď jsem za to i ráda, protože bych to opravdu nezvládala.Ale už jenom 2 lekce a šluskolona.A pak bude konec.Vím, že mi to bude chybět - baví mě to pořád! Ale budu ve větším klidu, protože takhle mám zabitou skoro celou neděli ( od 2 odpoledne do půl 9 večer) a jak se mi začíná nabalovat učení do školy, jde to poznat.To by asi bylo vše k tanečním :)


Dalším bodem, o kterém bych vám mohla něco povědět je asi autoškola.Mám za sebou 4 jízdy, a už mě komisařka vytáhla na cesty.Sice ještě takové ty klidnější na posbírání klidu a obalení nervů pocitem "jde ti to,nezmatkuj", ale na příštích už budeme jezdit normálně po městě.Haha, radím všem aby si dávali pozor.No dobře, taková hrůza to prý není,tak uvidíme :D Učila jsem se rozjíždět do kopce na ruční brzdu - sranda - a chcíplo mi to jenom jednou - když jsem zastavila a při rozjezdu dala spojku rychle a moc vysoko nahoru. To mi dělá největší problém, najít tu rovnováhu mezi tím, ale jinak se začínám za tím volantem uklidňovat, už nejsem tak moc nervózní.Je to holt o zvyku :) Jo a couvání mi jde dobře,alespoň něco bezchybného :D